Kyselina mléčná a bolest svalů – proč bolí svaly a co je to laktát

Kyselina mléčná, bývá poměrně často označována za důvod, proč po cvičení bolí svaly. Zjednodušující vysvětlení je takové, že při velké zátěži (při anaerobním svalování) se ve svalech hromadí kyselina mléčná, a kvůli tomu pak bolí svaly.

Tohle zjednodušené vysvětlení, je ale skoro celé špatně. Jedná se o poměrně starou teorii, která již byla vyvrácena.

Při intenzivním cvičení vzniká ve svalech nejenom kyselina mléčná, ale především laktát (což je sůl této kyseliny). A ani jedno z toho nezpůsobuje přímo bolest svalů.

Kyselina mléčná a laktát při cvičení

Kyselina mléčná a laktát jsou dvě těsně související chemické sloučeniny, které jsou produkovány v svalové tkáni, během intenzivní fyzické námahy (intenzivní cvičení, těžká fyzická práce, apod.).

1) Kyselina mléčná

Při vyšší intenzitě fyzické aktivity svaly potřebují energii, která je získávána z glukózy. Pokud je intenzita cvičení větší, než je schopnost těla dodávat kyslík do svalů, svaly přecházejí na anaerobní metabolismus. To znamená, že glukóza je rozkládána na energii bez použití kyslíku. Při tomto procesu se glukóza štěpí na pyruvát a následně se mění na kyselinu mléčnou, která se hromadí v svalové tkáni.

2) Laktát

Kyselina mléčná není konečným produktem metabolismu glukózy. Místo toho se kyselina mléčná dále metabolizuje na laktát. Laktát je schopen opustit svalové buňky a cirkulovat v krevním řečišti. Během mírné aktivity, nebo když je kyslíku k dispozici dostatek, může být laktát znovu použit jako palivo pro svaly nebo přeměněn na glukózu (v játrech, v procesu nazývaném Coriho cyklus).

Laktát jako odpadní produkt metabolismu?

Pokud tedy někdo mluví o kyselině mléčné, která vzniká ve  svalech při cviční, tak tím obvykle myslí laktát (což je ale trochu něco jiného).

Laktát bývá často mylně považován, jenom za nějaký „odpad“, který se při intenzivním cvičení hromadí ve svalech, a způsobuje bolest. Tak to ale určitě není.

Tato teorie byla dříve poměrně uznávána, ale byla novějšími výzkumy, už dávno vyvrácena. Podle aktuálních vědeckých informací, totiž neexistuje žádná přímá souvislost, mezi zvýšenou produkcí laktátu, a následnou bolestí svalů.

Existuje pouze nepřímá souvislost. Při vyšší zátěži, se produkuje i více laktátu. A při vyšší zátěži, pak často i více bolí svaly. Větší bolest, je ale důsledkem vyšší zátěže. Nemá souvislost s vyšší produkcí laktátu.

Laktát je zdrojem energie při anaerobním metabolismu. V játrech se mění zpět na glukózu a glykogen. Trénovaní jedinci, dovedou laktát poměrně efektivně využít. U nich jsou pak problémy s tuhnutím svalů nebo následnou bolestí po cvičení jenom minimální.

Při extrémní námaze (což mohou být například sprinty, vysoce intenzivní cviky, nebo i výjezd na kole do prudkého kopce), se uvolňuje zvýšené množství laktátu, což může vést k pocitu „pálení“ ve svalech. Je to určitý signál, že tělo už dál nemůže.

Laktát ale ve svalech vzniká i při mírné zátěži. Je to tedy přirozená součást běžného metabolismu.

Bolest svalů po cvičení

Bolest svalů, kterou mnoho lidí zažívá po intenzivním cvičení, není přímo způsobena ani laktátem ani kyselinou mléčnou. Tato bolest, známá jako svalová bolest, je spíše důsledkem mikroskopických poškození svalových vláken a následného zánětu.

Po skončení cvičení, když se svaly uklidní a intenzita fyzické aktivity se sníží, jsou kyselina mléčná a laktát postupně odstraňovány z krevního řečiště.

To se děje pomocí jater, které metabolizují laktát zpět na pyruvát a poté na glukózu, která může být buď použita jako palivo pro svaly (nebo jiné buňky), nebo je uchována, jako zásobní glykogen.

Kyselina mléčná také může být metabolizována v dalších tkáních, jako jsou svaly s nízkým metabolismem nebo srdeční sval.

Rychlost odbourávání laktátu a kyseliny mléčné, může být ovlivněna různými faktory – roli může hrát i okolní teplota, nebo třeba i množství kofeinu (hodně kávy zpomaluje svalovou regeneraci).

Přestože laktát a kyselina mléčná jsou produkovány během intenzivního cvičení, vědecké studie neprokázaly přímou souvislost mezi jejich hromaděním a pocitem svalové bolesti.

Většina bolesti, kterou pociťujeme po náročném cvičení, je způsobena spíše poškozením svalů. Této bolesti po cvičení, se dá předcházet například tím, že se před cvičením nejprve dostatečně zahřejme a protáhneme.

Intenzita cvičení (zátěž), by se také měla zvyšovat jenom postupně. Velkou roli hraje pravidelný trénink, dostatek odpočinku, a vyvážená strava.

Co pomáhá na bolest svalů?

Na silnou bolest svalů po cvičení, neexistuje žádné „instantní“ řešení. Bolest mohou zmírnit některé léky proti bolesti nebo protizánětlivé léky.

Obecně se ale příliš nedoporučuje svalovou bolest po cvičení řešit léky, ale spíše ponechat tělu dostatečný prostor pro regeneraci. A při dalším cvičení, volit vhodnější náběhovou křivku zátěže.

Na bolest svalů pomáhají masáže, horká sprcha (nebo horká koupel). Dobrá může být i nějaká mírná pohybová aktivita nebo protahování.

Typická svalová bolest, se objeví zhruba 12 – 24 hodin po cvičení. A měla by postupně odeznívat během cca 2 – 3 dnů (spíše výjimečně to bývá až 5 dní).

Pokud je bolest svalů dlouhodobá a neustupuje, pak je dobré vyhledat odborníka – lékaře nebo fyzioterapeuta. Příčinou dlouhodobější bolesti svalů po cvičení, může být i nějaké zranění. Nebo nějaký jiný zdravotní problém.

Mohlo by vás také zajímat: